Řeknu vám možná trochu vtipnou poznámku – odhaduju, že produktoví manažeři Geely Galaxy a Changan Qiyuan si teď poslední dva dny v kanceláři zoufale rvou vlasy.
Proč?
Protože BYD právě zveřejnilo oficiální fotky a informace z homologace pro ministerstvo průmyslu u třetí generace Qin PLUS!
Když jsem se na to podíval, málem jsem si myslel, že ministerstvo průmyslu omylem přiřadilo data k Qin L nebo nějakému jinému vozu třídy B.

Délka vozu 4840 mm, šířka celých 1,9 metru, rozvor náprav 2800 mm.
Ještě šílenější je, že uprostřed střechy je volitelně montovatelný lidar – to snad zvládnete?
Musím uznat, že tohle už stojí za pozornost.
Jen si to představte – rodinný sedan třídy A, který byl kdysi pevně nalepený na nálepkách „vozidlo pro taxislužby“ a „auto na nákupy za sto tisíc“, třetí generace rovnou natáhla karoserii na standardní střední třídu a ještě si na hlavu nasadila „strážní věž“.
Řekněte mi, kde je tady normální generační obměna?
Tohle přece očividně tlačí konkurenci do úzkých a mimochodem pořádně kope i do zad vlastním modelům Han DM-i a Qin L.

Plug-in hybridní rodinný sedan za sto tisíc – je lidar dimenzionální úder, nebo nošení kalhot a přitom prdění?
Dám vám pár minut na pořádné zamyšlení a pak mi odpovězte.
Nejdřív řeknu svůj názor, respektive stanovisko.
Vždyť kdo si kupuje Qin PLUS, ten má účetnictví spočítané do posledního haléře.
Každodenní nákupy, vyzvedávání dětí, dojíždění do práce – kdo by každý den v autě hrál na pokročilé navigační asistenty?
A kdyby se náhodou ťuklo do horní části čelního skla, oprava lidaru za několik tisíc až desetitisíců, pojištění druhý rok vylétne do nebes – to by bylo opravdu jen kopání si vlastního hrobu.
I když to tak zní, myslím, že se na to musíme podívat z opačné strany.
Všimněte si oficiální formulace – jsou to tři velká slova: „volitelně montovatelné“!

Upřímně, to je pěkně vychytralé – jednak lze lidarem vytáhnout technologický dojem z tohoto auta na maximum a rozbít stereotyp „levného“ obrazu série Qin, jednak se náklady násilně nepřenášejí na uživatele, kteří chtějí jen praktickou a levnou dopravu.
Mladí uživatelé, kteří chtějí městské NOA bez map, si připlatí; kdo chce jen šetřit palivo a peníze, zvolí nízkou výbavu. Dokud cena balíčku autonomního řízení nebude přehnaná, je tento tah vlastně velmi solidní.
Ale chválit ano, přesto se u podvozku nemůžu zdržet poznámky.
BYD má v téhle lakomé tradici u pneumatik opravdu kontinuitu.
Podívejte se na homologované rozměry pneumatik: 215/65 R16 a 215/60 R17.
Přátelé motoristé, šířka vozu už je 1900 mm, rozvor 2,8 metru, pohotovostní hmotnost 1,52 tuny – a přesto dostane „nudlovou pneumatiku“ o šířce 215.

Není třeba přemýšlet, je jasné, že výrobce chce snížit valivý odpor a vytáhnout pěkná čísla spotřeby při vybité baterii, ale na tak velkou karoserii s úzkými 215kami to vizuálně působí trochu jako „velký chlap v malých botách“.
Mezní přilnavost při prudkém brzdění nebo v zatáčkách za deště – tam se asi neobejdeme bez malého otazníku.
Co se pohonného ústrojí týče, motor je stále atmosférický 1.5L s kódem BYD472QC, maximální výkon 74 kW.
Špičkový výkon elektromotoru 120 kW, jmenovitý výkon 55 kW, maximální rychlost uvedena 180 km/h.

Data jsou poctivá, typická rodinná orientace na úsporu paliva – při jízdě nečekejte žádné zatlačení do sedačky, v podstatě je to pořád to stejné mírné a poslušné rodinné auto.
Ale tohle auto má tentokrát jeden opravdový highlight – na baterii se nešetřilo.
Tentokrát byly homologovány dvě lithium-železofosfátové baterie o kapacitě 16,227 kWh a 24,337 kWh, s čistě elektrickým dojezdem 107 km a 160 km.
Ta verze se 160 km je mezi plug-in hybridními rodinnými sedany dost silná.
Hodně zaměstnaných lidí dnes dojíždí denně jen asi 30 km – se 160 km čistě elektrického dojezdu se dá klidně nabíjet jednou za týden a jezdit rovnou jako s čistě elektrickým autem.

Pro lidi, kteří doma nemají nabíječku a musí jezdit k rychlonabíječkám venku, znamená velká baterie méně cest na nabíjecí stanice – to je skutečná přírůstková výbava, která trefuje bolavá místa běžných lidí.
Teď se podívejme zpětně na jeho životní prostředí.
Geely Galaxy L6 sází na kvalitu podvozku a výkon, Wuling Starlight na extrémní poměr ceny a výkonu, Changan Qiyuan A05 s ním každý den soutěží v ceně.
Ale třetí generace Qin PLUS to udělala tak, že rovnou vzala prostor třídy B, volitelný lidar pro pokročilé autonomní řízení a k tomu 160 km dlouhý čistě elektrický dojezd – to je prostě styl „divokými údery porazit starého mistra“.

Co se týče zájemců, kteří si toto auto plánují koupit – podle mě, pokud po uvedení na trh bude rozpočet napjatý, jděte rovnou po střední až nízké výbavě, verzi s čistě elektrickým dojezdem 107 km a bez lidaru, poměr ceny a výkonu tam bude stále neporazitelný.
Pokud ale peněženka dovolí trochu víc, přitlačte a vezměte verzi se 160 km dojezdem – zážitek z užívání se posune o level výš.
Očekává se, že auto bude oficiálně uvedeno na trh koncem října; pokud cena nebude vymýšlet hlouposti, bazén kompaktních rodinných sedanů se asi zase pořádně rozvíří.


